Lezení s Honzou (Let´s rock 2005!)
Byl to vztah člověka, který má na starosti ve firmě sponzoring (já) a klukem (sponzorovaným lezcem), který leze po skalách a má rád hory. Firma Singing Rock poskytuje Honzovi lezecký materiál. Zbytek si Honza obstarává sám. To všechno se změnilo tento víkend na Prachově.
Když jsem si "vedl" Honzu pod skálu hlavou se mi honily myšlenky: "Kdo mě bude jistit? Nesmím spadnout! Nemám vzít ještě jedno lano?" Začátek mě však okamžitě vyvedl z omylu. Jistě založil lano do kyblíku a zběžně se přeptal na nástup. To vše mě tak uklidnilo, že se neohlížím a stoupám. Starosti mi teď dělá už jen primární pohyb po stěně. Cesta (Východní hrana na Šlikovku) je jasně o povinných chytech. Z díry do díry. Nejisté nohy...
Stanoviště jsem udělal u druhého kruhu. Chtěl jsem Honzu natočit a vidět na něj. Honza zcela samozřejmě nechává lano při dobírání proběhnout rukou, tak aby tam nebyl žádný uzel. Honza se sám navázal na lano. "Jdu!", ozvalo se z nástupu. Honza překročil komín a v pohodě dolezl k hodinám a kruhu. Nechce se mi věřit, že tenhle člověk nevidí. Prostě velmi lehce osahá rukou strukturu a trefí ten správnej chyt! - za chvíli jsem ho měl u sebe. Jde to úplně lehce.
Kolem třetího kruhu bývalo stavění. Je to takovej boulder přes něj. Udělal jsem štand na hraně, tak abych viděl. Honza vycvaknul třetí kruh. Trochu jsme probrali taktiku a Honza se pouští do oblezu. Světe div se. Leze to úplně jako já! Bočák. Dírka. A zní to neuvěřitelně: "Dává si patičku!". Ještě dva kroky a je u mě. Je to tak snadné.
Sedíme u slaňáku a Honza se odvazuje a chystá slanění jako by se nechumelilo. Pouze se zeptá kam s ním a už to letí dolů. Vrcholem je pak vlastní slanění. Nechal jsem ho na věži samotného. Všechno zvládnul sám.
Takže na závěr: Vylezli jsme ještě několik cest a všechny byly pro mě zážitkem. Přiložte Honzu na skálu, zbytek už zvládne sám.
Autor článku: Vojtěch Dvořák - brand manager - Singing Rock, publikováno 22. 6. 2005.